Lesní správa Železná Ruda ve stávající podobě vznikla transformací z bývalého lesního závodu Železná Ruda k 1.9.1992 a po vzniku Národního parku Šumava předala část území 1.9.1993 do NPŠ. Od února 1997 se LS Železná Ruda zvětšila o část zrušeného lesního závodu Kašperské Hory a k 1. lednu 2020 získala část území od lesní správy Klatovy.

LS Železná Ruda hospodaří na 15 579 ha lesních pozemků v majetku státu. Obhospodařované území se nachází v jižní části Plzeňského kraje při hranici se Spolkovou republikou Německo a Národním parkem Šumava, malá část potom zasahuje do Jihočeského kraje.

Hospodaření ve státních lesích zajišťuje LS na 11 revírech, z toho 9 smíšených, kde kromě správy státního majetku vykonává funkci odborného lesního hospodáře na lesních pozemcích ve vlastnictví soukromých osob a 2 revíry jsou v čisté přímé správě. Další jeden revír je vyčleněn pouze pro odbornou správu lesů.

Přírodní podmínky

Geomorfologicky zasahuje území LS do horského celku Šumava, které dominuje Královský Hvozd a Kochánovské Pláně a geomorfologicky členitého Šumavského podhůří se Svatoborskou vrchovinou. Geologicky nejvýznamnějšími horninami v oblasti LS jsou pararuly, svory a ruly pokryté převážně středně skeletovitými půdami kambizemí a kryptopodzolem.

Nejníže položeným místem LS je řeka Otava u obce Čepice (445 m n. m.) a naopak nejvyšším bodem je Jezerní hora (1 343 m n. m.) Na území lesní správy se nachází mnoho vrcholů, např. Ostrý (1 293 m n. m), Prenet (1 071 m n. m), Můstek (1 235 m n. m.), Pancíř (1 214 m n. m.), Špičák (1 202 m n. m.), Borek (859 m n. m.) a Ždánov (1 064 m n. m.). Tento region je významnou pramennou oblastí, prochází zde významné evropské rozvodí, kde Řezná odvádí vodu do Dunaje a Černého moře a Úhlava do Vltavy, Labe a Severního moře.

Průměrné roční teploty se zde pohybují v rozmezí 4 – 7 °C a průměrné roční srážky 600 – 1 200 mm, z čehož vyplývá, že jde o oblast příznivou pro zdárný rozvoj lesů.

Největší část LS patří do přírodní lesní oblasti 13 – Šumava (88%),  na PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor připadá 12%.

hrad Kašperk

hrad Velhartice

kostel Železná Ruda

Obhospodařování lesů

Organizačně je území lesní správy rozděleno na 3 lesní hospodářské celky, LHC Nýrsko, LHC Železná Ruda a LHC Sušice.

Hlavní hospodářsky významnou dřevinou je především smrk (78%), buk 7%, jedle 5% a borovice (4%). Zastoupení ostatních dřevin je: olše, modřín a bříza po 1%. V cílové druhové skladbě se počítá se snížením zastoupení smrku a borovice ve prospěch melioračních a zpevňujících dřevin, především jedle a buku.

Pro obnovu lesa se využívá především podrostní hospodářství s minimem umělé obnovy a to především melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) dle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hospodaření je ovlivněno vysokým zastoupením lesů ochranných (4,9%), lesů zvláštního určení (26,1%) a především Chráněnou krajinnou oblastí Šumava, která se rozprostírá na 77% území LS.

Myslivost je provozována v osmi vlastních honitbách, kde sedm je pronajato fyzickým nebo právnickým osobám a jedna je honitbou režijní. Vyskytuje se zde zvěř jelení, srnčí, černá, tetřev, jeřábek, zajíc a rys. Stavy spárkaté zvěře jsou již silně zredukovány, problémem jsou pouze společenstevní honitby na sušicku, kde dochází k poměrně vysokým škodám srnčí zvěří v roztroušených lesních porostech, kam se zvěř stahuje z polí.

Ochrana přírody a turistika

Jak již bylo uvedeno, 77% území lesní správy je součástí CHKO Šumava a přímo sousedí s Národním parkem Šumava. Na jejím území se také nachází tato maloplošná chráněná území: Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (208 ha), Národní přírodní rezervace Bílá Strž (79 ha), Přírodní památka Královský Hvozd (1 696 ha), Přírodní park Buděticko (170 ha), Oblast klidu Kašperská vrchovina (821 ha) a 14 přírodních rezervací o celkové rozloze 527 ha. Značná část lesní správy je tedy z hlediska ochrany přírody mimořádně cenná, a proto také v hojné míře vyhledávána tuzemskými i zahraničními turisty.

K nejzajímavějším místům patří především jezera ledovcového původu. Černé jezero (1 008 m n. m.) je největším šumavským jezerem s rozlohou 18,43 ha, maximální hloubkou 40 m a karovou stěnou vysokou 335 m. Čertovo jezero (1030 m n. m.) zaujímá 10,33 ha a jeho maximální hloubka je 37 m.

 

pohled na Černé jezero a okolí z jezerní stěny	Černé jezero	na hrázi Černého jezera
Špičák	zimní sporty na Špičáku	běžkaři

Opomenout nelze ani opravenou zříceninu gotického hradu Kašperk z roku 1356 a zvláště dominantu města Železná Ruda barokní kostel Panny Marie Pomocné s cibulovou bání a půdorysem šesticípé hvězdy z let 1727 až 1732.

Oblast železnorudska je také největším střediskem zimních sportů na Šumavě s rozsáhlým areálem sjezdového lyžování na Špičáku.

Lesní správa spolupracuje s klubem českých turistů při obnově a údržbě turistického a cykloturistického značení. V rámci Programu 2000 vybudovala sedm stylových přístřešků z masivu s možností posezení v lokalitě Gerlova Huť, Ferdinandovo údolí, Můstek, Čertovo jezero, Bílá Strž, Stateček a Ždánov. K vymezení pozemkové držby byly osazeny mezníky LČR. Zapojili jsme se také do projektu Les ve škole, škola v lese.

Technickou zajímavostí na území LS je 1 747 m dlouhý železniční tunel pod kopcem Špičák (1 202 m n. m.) vystavěný v letech 1876 až 1878.

zastřešená lavice při cestě ze špičáckého sedla na Černé jezero	srub Debrnik	studánka V Rybníčkách
lesní pedagogika